666  Vše o Metalu  666

Březen 2011

Animace

29. března 2011 v 18:36 Vtipné






.Biografie.666

29. března 2011 v 13:37 Amberian Dawn


Povolání: Kytarista
Věk: 45
Datum narození:3.3.1966
Místo narození: Klaukkala, Finsko
Znamení: Ryby
Člen skupin: Stratovarius,Avantasia,Revolution Renessance,Symfonia











Americká akita

29. března 2011 v 9:25 Psí plemena
hmotnostcca 32-59 kg
výška †psi: 66-71 cm
feny: 61-66 cm
barvačervená
žlutá
bílá
žíhaná
kombinace barev

země původuJaponsko


Americká akita (anglicky: American Akita), často označován jako Velký japonský pes, je psí plemeno pocházející z horských oblastí největšího ostrova Japonska Honšú, z oblasti Akita. Podle této oblasti dostal pes své pojmenování.

Původ plemene
Počátky historie plemene Americké akity sahající do doby 5000 let před naším letopočtem se shodují s vývojem plemene Akita inu. Předkové Americké akity, Akita Matagi, byli středně velcí psi určení k lovu medvědů. V době popularity psích zápasů (přelom 19. a 20. století) byly akity kříženy s plemeny tosa a mastif za účelem zvýšení mohutnosti a agresivity, a následně používáni jako bojoví psi. Tímto se počet chovných psů začal rapidně snižovat a plemeno Akita téměř vymizelo. Zákazem psích zápasů se plemeno zachovalo a bylo dále šlechtěno. V roce 1927 byl založen klub chovatelů Akit a v roce 1931 bylo několik jedinců akit prohlášeno za národní památku. Během druhé světové války byly akity používány jako kožešinová zvířata pro ošacení vojenských jednotek, čímž byl počet psů plemene akita drasticky zredukován. První závlek Akity do Spojených států má na svědomí Hellen Kellerová, jež v roce 1937 přivezla první pár plemene Akity. Po válce se do Spojených států spolu s vojenskými jednotkami dostala řada akit z linie Dewa. U této linie se projevovaly charakteristické znaky vlivu mastifa a německého ovčáka. V roce 1956 byl založen Akita Club of America, samotné plemeno Americká akita uznal Amerikan Kennel Club roku 1972 .

Povaha plemene
Americká akita je velice hrdý, přátelský a oddaný pes, který potřebuje být právoplatným členem domácnosti. Je vysoce inteligentní a rychle se učí. Je ostražitý a zbytečně neštěká. Dokáže rozpoznat reálné nebezpečí od projíždějícího cyklisty. Psi se vyznačují svojí sociální dominantností a nesmlouvavě chrání své území. Pro svou tvrdohlavou, panovačnou povahu a značnou fyzickou sílu by měl pes dostat správný výcvik od zkušeného kynologa. Dominantností je třeba předcházet ve věku štěněte a to jeho socializací, aby se nemohla v dospělosti projevit nežádoucí agresivita vůči ostatním psům. To samé platí i ve vztahu k chovateli, který by měl umět psa podřídit. Pro svou dominantnost a vysoký práh bolesti není vhodný výcvik donucovacími metodami. Pro úspěšný výcvik je vhodnější použití motivační metody.

Celkový vzhled
Velký pes robustní konstituce, celkově mohutný a silné kostry. Pro Americkou akitu je charakteristická široká hlava ve tvaru trojúhelníku s malýma tmavě hnědýma očima a poměrně malýma vztyčenýma ušima směřujícíma dopředu. Poměr kohoutkové výšky k délce trupu je 9:10 u psů a 9:11 u fen. Končetiny jsou silných kostí a jsou silně osvalené. Akita má patrovou srst s hustou jemnou podsadou, která je kratší než srst krycí. Délka srsti na na kohoutku a zádi přesahuje délku srsti na ostatních částech těla s výjimkou ocasu. Barva osrstění je jakákoliv barva jako červená, žlutá, bílá, žíhaná ,... s maskou nebo bez ní. Mohutný, bohatě osrstěný zatočený ocas je vysoko nasazený a nesený nad hřbetem nebo ke slabině.

Alpský jezevčíkovitý brakýř

29. března 2011 v 9:24 Psí plemena


hmotnostpsi: cca 40kg
feny: cca 30kg
výška34-42 cm
tělesný rámecpoměr mezi výškou v kohoutku a délkou těla je 2:3
poměr mezi délkou čenichové a mozkové části je 9:10
Barva
Země původu Rakousko
tmavě plavá, blížící se červené (jelení červeň)
černá se znaky červenohnědého pálení
Alpský brakýř jezevčíkovitý je silný, nebojácný lovecký pes s nízkýma nohama a silnou stavbou těla.
Brakýři, česky honiči, se používali k lovu již v dávné minulosti. Alpský jezevčíkovitý brakýř byl v dnešní podobě vyšlechtěn v 19. století. Tehdy si tyto psy vyžádal na své výpravy do Turecka a Egypta korunní princ Rudolf Habsburský.
Alpský-krušnohorský brakýř byl uznán jako třetí barvářské plemeno (vedle bavorského a hannoverského barváře) rakouskou horskou kynologickou organizací v roce 1932.

Aljašský malamut

29. března 2011 v 9:21 Psí plemena

hmotnostpsi: 38 kg
feny: 34 kg
výška †psi: 63,5 cm
feny: 58,5 cm
barva




země původu
vlkošedá nebo černá s bílou, vždy s bílou na spodní části těla a s bílou maskou
bílá
USA
Aljašský malamut (též malamut či vlčí pes) je velký severký pes, který byl vyšlechtěnEskymáky jakožto tažný pes, určený ke skupinovému tažení těžkých saní na velké vzdálenosti v extrémních polárních podmínkách. Jako plemeno byl uznán až ve 20.století, např. v USA v roce 1935.
Jeho jméno je odvozeno od Mahlamiutů (resp. Mahlamutů) - příslušníků eskymáckého kmene sídlícho v zátoce Kotzebue na SZ Aljašky. Uvažuje se o jeho spřízněnosti s dalšími severskými plemeny, jako jsou sibiřský husky, samojed, gronský pes či Labradorský pes, případně Aljašský husky. Plemeno je ceněno pro obrovskou sílu a vytrvalost, poslušnost, inteligenci a lovecké schopnosti. Je náročné na prostor a výcvik, vyžaduje časté a dlouhé procházky a intenzívní cvičení. Jde o sociálního psa, který se dobře snáší s jinými psy (pokud s nimi vyrůstal či dostal zavčas příležitost si na ně zvyknout) i příslušníky rodiny.


Historie
Malamuti si získali velkou slávu společně s dalšími saňovými psy při výzkumu Arktidy a Antarktidy. Největší prestiž však jim a blízce příbuzným huskyúm přinesl závod se smrtí známý jako Velký běh do Nome, který se odehrál v roce 1925. V městečku Nome na Aljašce tehdy uprostřed mimořádně kruté zimy vypukla epidemie záškrtu, která hrozila pokosit tisíce lidí, převážně dětí. K jejímu potlačení bylo zapotřebí sérium, které však ve městě nebylo k dispozici v dostatečném množství. Nejbližší dostatečné zásoby séra byly v Anchorage, odkud je mohla železnice dopravit nejblíž do Nenany. Jakožto jediné schůdné řešení byla shledána štafeta psích přežení (převážně malamutů a huskyů), která by sérum do None z Nenany dopravila. Vzdálenost 1085 km urazila štafeta za neuvěřitelně špatného počasí (teplota po většinu cesty v rozmezí -40 až -52 °C, vál extrémně silný blizard) za necelého 5 a půl dne (Wild Bill Shanon vyrazil z Nenana 27.Ledna přibližně ve 21:00 Gunnar Kaasen dovezl sérum do města 2.Února v cca. 5:30 ráno). Na připomínku této události a jednoho z organizátorů a jezdců štafety Leonharda Seppaly se každoročně koná Iditarod, prestižní maraton tažných psů po 1600 km dlouhé trase Anchorage - Nome.

Akita-inu

29. března 2011 v 9:20 Psí plemena

¨

hmotnostcca 28-50 kg
výška †psi: 67 cm
feny: 61 cm
barva
červená
sezamová
žíhaná
bílá


Akita Inu je psí rasa (plemeno), která pochází z Dálného východu, přesněji z Japonska z ostrova Honšú. Tato rasa je pojmenovaná podle provincie Akity, z níž pochází. Takže Akita Inu vlastně znamená pes z Akity.
Akita inu je poměrně velký pes s klidnou a vyrovnanou povahou. Akity jsou inteligentní a učenlivé, jejich výchova si však žádá zkušeného chovatele.

Charakteristika plemene
Akity jsou nesmírně milí a příjemní společníci. Jejich příslovečná vlastnost je věrnost. Své rodině a pánovi je neuvěřitelně oddaná, jak to dokazuje mnoho příběhů. Jsou to stateční a neochvějní psi s vysokou inteligencí. Na svou velikou velikost málo jedí a jsou někdy citliví na různé složky potravy (hlavně na sóju). Jsou vhodní i na výcvik, ale vyžadují individuální přístup a nehodí se pro každého. Prodleva mezi příkazem a jeho vykonáním je mnohdy delší než u normálních plemen. Přesto se rádi učí a to, co se naučí nikdy nezapomenou. Miluje děti, ke kterým se chová s citem a jemně. Svou rodinu miluje a brání ji před jakýmkoliv nebezpečím.
U psů (samců) se často objevuje dominantní chování především k jiným psům. Toto nechtěné chování se zřejmě zachovalo z dob, kdy se akity zneužívaly pro psí zápasy. Agresivnímu chování vůči psům lze zabránit dobrou socializací již ve štěněčím věku. Čím více se pes bude seznamovat s ostatními, tím se nám lépe podaří tomuto negativnímu jednání předejít. Další zlozvyk je tvrdohlavost. S akitou, která si něco usmyslí, nic nehne. Vše lze vyřešit důslednou výchovou, ne však fyzickým trestáním, protože tím se ve psech tvrdošíjnost utvrzuje. Proto je tak podstatné tvrzení, že akita není pes pro každého.
Každý, kdo si akitu pořídí, v ní najde nejlepšího přítele, věrného partnera při vycházkách i lenošení… Majitel musí být se psem této rasy ve velmi úzkém kontaktu, protože akity, které jsou nucené pobývat většinu dne samotné, trpí. Akita je na svou rodinu velmi fixovaná a chce být s ní, ať už je kdekoliv.


Historie plemene
Akity inu patří k nejstarším psím plemenům. Nacházely se ostatky jejich předků staré asi z doby 5000 let před naším letopočtem. Tito psi putovali s kočovníky po celém Japonsku. Jejich hlavním posláním bylo lovení velké zvěře, např. medvědů, jelenů či kanců, a ochrana rodiny a majetku. Psi byli dříve menší než dnešní akity, protože v drsných klimatických podmínkách s nedostatkem potravy by neměli šanci přežít.
Akita má ve své domovině výsostné postavení. Ze druhého století př. n. l. se nám dochovaly sošky, znázorňující psa se zatočeným ocasem a vztyčenýma ušima. Sošky sloužily jako dary pro blízké. Akita inu je symbol štěstí, blaha a věrnosti, proto bylo pro každého velkou poctou, když dostal sochu psa. Psi se chovali nejvíce ve vysokých kruzích, pro které byla vymyšlena hierarchie vodítek, aby bylo jasné, ze které vrstvy pes pochází. Akity byly a jsou vysoce ceněné, byly vydávány zákony na jejich ochranu i návody, které určovaly, jak se psem zacházet a mluvit. V roce 1931 bylo plemeno ministerstvem výchovy vyhlášeno za národní poklad a kulturní bohatství.
Velkou ránu plemeno zažilo koncem 19. a začátkem 20.Století. V Japonsku se začaly rozšiřovat psí zápasy a tato krvavá podívaná si žádala větší, mohutnější a krvežíznivější psy. Proto bylo plemeno kříženo s mastify a tosami inu. Plemeno upadalo, ale zákazem psích zápasů se začalo znovu pomalu obnovovat. V roce 1927 byl založen klub chovatelů původního typu akit AKIHO (akita inu hozonkai), jenž sídlí v městě Odate. Znovuzrození akit mělo pevný základ ve psech z japonské Odate, kde se původní typ celkem slušně zachoval. Další ránu udeřila druhá světová válka. Mnoho dokumentů se ztratilo a plemeno bylo opět kříženo, protože byl vydán zákaz chovat Akity, tentokrát hlavně s německými ovčáky. Mnoho psů uhynulo, protože japonská vláda zakázala krmení psů, další se nekontrolovatelně křížili… Američtí vojáci si po druhé světové válce odvezli hodně psů s sebou do USA, kde založili svůj vlastní chov. Kroky Američanů a Japonců se rozcházely a nakonec bylo schváleno rozdělení plemene na dvě: akitu inu a americkou akitu.
Dnes je chov ustálen a akity jsou rozšířeny po celém světě. Centrum chovu je v Ódate, kde je téměř vše spjato s národním plemenem. Po celém Japonsku nalezneme upomínky na Akity. Společnost AKIHO dodnes sdružuje ty nejlepší představitele a stará se o jeho zdárný vývoj.


Proslavení
Akity se proslavili hlavně svou oddaností a láskou k pánu a k rodině. Velkou váhu měl k prosazení zákona o ochraně památek Japonska i příběh psa. V roce 1923 se v městě Ódate v domě, který je dnes uctíván a chráněn jako památka, narodil pes rasy Akita inu Hačiko. Jako dvouměsíční byl poslán profesoru panu Veno do Tokia. Hačikó se naučil každý den chodit v 17 hodin čekat na svého pána na nádraží. Za dva roky ale pan profesor Veno zemřel a nevrátil se domů. Hačikó ztrátě pána neuvěřil a stále čekal. Pokusy o jeho převýchovu byly neúspěšné. Město za něj platilo poplatky a byl respektován. Na svého pána čekal do svých 12 let a 5 měsíců. Když roku 1935 na nádraží zemřel, jeho památník lidé pokryli květinami. V Ódaté je jeho linie stále živá a díky importu feny linie Sugisawa žijí jeho příbuzní i v České republice.

Airedale terrier

29. března 2011 v 9:11 Psí plemena

hmotnost22-27 kg
výška †56-61 cm
barvačerná s tříslovým pálením

Vzhled
  • Celkový vzhled - Airedale teriér je největší z pravých teriérů (ruský terier má příliš málo teriérské krve). Je to pes svalnatý, pohyblivý, kompaktní kvadratické stavby těla bez náznaku nohatosti.
  • Charakteristika - Pes odvážného výrazu, rychlých pohybů, vždy připraven k akci.
  • Povaha - Otevřený, důvěryhodný, přátelský a inteligentní pes. Za všech okolností ostražitý, neútočný, ale také nebojácný.
  • Hlava a lebka - Mozkovna je dlouhá, plochá, mezi ušima nepříliš široká. Hlava je bez vrásek. Horní a dolní čelist je silná , hluboká, mocně osvalená. Pysky jsou přiléhavé, nos je černý.
  • Oči jsou tmavé, malé, nevystupující, odvážného a inteligentního pohledu.
  • Uši jsou tvaru písmene ´´V´´, nesené po stranách hlavy, dopředu klopené.
  • Zuby a čelisti jsou silné. Skus nůžkový.
  • Krk je suchý , osvalený, postupně se rozšiřující do plecí. Bez laloku.
  • Trup - Hřbet je krátký, silný, přímý až rovný. Bedra jsou svalnatá. Hrudník je hluboký - dosahuje až k loktům, poměrně uzký.
  • Končetiny
    • Předni končetiny dokonale rovné, silných kostí.
    • Zadní končetiny - stehna jsou dlouhá, a silná, bérce jsou osvalené.
  • Tlapky jsou malé, okrouhlé se silnými nášlapovými polštářky.
  • Ocas je vysoko nasazený, vesele nesený. Dříve se krátil, nyní se v některých zemích nesmí krátit, v jiných je připuštěný jak krácený tak nekrácený ocas.
  • Srst - Krycí srst je tvrdá, hustá, hrubá a přilehlá, mírně zvlněná. Podsada je kratší a měkčí.
  • Zbarvení - Sedlo, které začíná na vrcholu krku a končí na špičce svrchní strany ocasu je černé ev. prokvetlé (tzv. Grizzly). Ostatní partie těla mají tříslovou barvu, uši jsou o odstín tmavší. Na spodní straně krku a po stranách hlavy se objevuje tmavé stínování. Stěňata se rodí celá černá, během dospívání se vybarvují.
  • Velikost a hmotnost
    • Výška psa v kohoutku 58 - 61 cm. Fena je v průměru o 2 cm nižší.
    • Hmotnost psa se pohybuje mezi 25 - 27 kg, hmotnost feny je asi o 2 - 3 kg menší.
  • Vlastnosti
    Společenský pes nesnášející delší samotu. Vůči vlastním lidem dobromyslný, oddaný a nekomplikovaný "kamarád". Odolný vůči rozmarům počasí. Jeho vrozená aktivita vyžaduje velkou možnost pohybu. Do vysokého věku je pohyblivý a hravý. Je to pes vůči cizím lidem zdrženlivý, neútočný. Airedale teriér je neúplatný obranář a hlídač, který neváhá pro "svoji lidskou smečku" kdykoliv nasadit i svůj život. Jeho hluboký hlas, který zdědil po vydrařovi mu pomáhá zjednávat patřičný respekt. Vůci jiným psům se projevuje jeho dominantní charakter. Svoji dominanci je kdykoliv ochoten prosadit i silou.
Historie
Airedale teriér je plemeno psa, které bylo vyšlechtěno v druhé polovine 18.století v Anglii v hrabství Yorkshire. Původni název "Waterside teriér nebo také Bingley teriér (podle jednoho z měst původu Airedale teriéra) byl v roce 1879 přejmenován na Airedale teriér: tento název měl upomínat na místo jeho vzniku - na úddolí řeky Aire.
Airedale teriér byl vyšlechtěn křížením starého anglického plemene Black and Tan Teriéra a vydraře (otterhound). Cílem bylo vyšlechtit odolného, nebojácného, všestraně použitelného loveckého psa, který by byl vhodný i jako hlídací pes. Pro došlechtění žádoucích povahových a exteriérových vlastností byly do tohoto plemene ještě vkříženi Bulterier, Gondorsetten a krátkosrstá Black and Tan kolie. 1884 byl první pes této rasy zapsán do plemenné knihy "Kennel Club Stud Book". V roce 1992 byl zveřejněn první standard Airedale teriéra.

Afgánský chrt

29. března 2011 v 8:59 Psí plemena


Srst- Dlouhosrstí nebo s třásněmi na hlavě
hmotnost23-27 kg
výškapsi: 68-74 cm
feny: 63-69 cm
barvavšechny barvy jsou přípustné
Afgánský chrt je plemeno psa, pocházející z Afghánistánu (odtud jeho název).

Vzhled plemene

Afgánský chrt je typický představitel chrtů, kteří pocházejí z Asie. Původně se vyskytoval ve dvou varianách barvy srsti, dnes jsou u tohoto plemene přípustné všechny barvy.Je milý, důstojný a chytrý pes.
Je to velký pes vysoký 63 až 74 cm. Má dlouhou čenichovou partii. jeho uši přiléhají k hlavě, má tmavé až zlaté oči.Kohoutkovou výšku má pes 68-74cm a feny 63-69cm. Končetiny má silné a rovné, hřbet je rovněž rovný, hrudník je hluboký. Je to dobrý běžec, jehož pohyb je plynulý, lehký a pozoruhodně stylový. Srst má jemnou a dlouhou, v obličejové části ji má krátkou. Poněvadž je jeho srst dlouhá, vyžaduje náročnou a každodenní péči, údržbu a pročesávání.
Charakteristika Je to lovecký, hlídací,společenský a zavodní pes.

Vlastnosti a využití plemene

Afgánský chrt působí působivým, důstojným a vznešeným dojmem. Má typický orientální výraz a chová se zdrženlivě. V boji dokáže být přiměřeně ostrý, původně se totiž používal jako lovecký pes. Je to velmi sebevědomé zvíře, není to pes vhodný pro začátečníky. Vyžaduje citlivé zacházení, pochopení své uzavřenější povahy a toleranci. Ale i když jsou tyto podmínky dodrženy, majitel od něj nemůže očekávat absolutní poslušnost. Vyžaduje mnoho pohybu a volnosti, je vhodný pro sportovní činnost



Biografie těch co odešli

28. března 2011 v 13:58 Helloween
Povolání: Zpěvák
Věk: 43
Datum narození: 24. 01. 1968
Místo narození: Hamburg, Německo
Znamení: Vodnář »
Člen skupin: Helloween Avantasia Place Vendome Revolution Renaissance

Životopis

Michael Kiske je nejvíce známý jako zpěvák německé speed metalové skupiny Helloween, jejímž členem byl mezi lety 1987 a 1993.

Než se stal členem skupiny Helloween, Kiske zpíval s německou skupinou Ill Prophecy. Ta sice nahrála demo, ale nikdy neprorazila.

V devatenácti letech Kiske vstoupil do v té době neznámé power metalové skupiny Helloween. Podílel se na albech Keeper of the Seven Keys Part 1, Keeper of the Seven Keys Part 2, Pink Bubbles Go Ape a Chameleon. V roce 1993 byl kvůli osobním neshodám ze skupiny vyhozen a byl nahrazen Andi Derisem, který v Helloween působí dodnes. Kiske se následně pustil na sólovou dráhu a vydal sólová alba Instant Clarity, RTS a Kiske

Povolání: Bubeník
Věk: 43
Datum narození: 11. 03. 1967
Místo narození: Aachen, Německo
Znamení: Ryby
Člen skupin: Helloween Masterplan Symfonia Ride the Sky

Životopis

Ulrich Kusch je německý heavymetalový bubeník. Nejznámější je jeho působení se skupinami Gamma Ray, Helloween a Masterplan.

Během osmdesátých let minulého století bilspíše studiovým muzikantem a při nahrávání spolupracoval s řadou skupin jako Rage, Holy Moses, Headhunter, Destruction a mnoho dalších.

V roce 1990 se stal členem skupiny Gamma Ray, se kterou nahrál její druhé studiové album Sigh No More a odehrál následné světové turné. V roce 1993 však Gamma Ray, opusstil a stal se členem skupiny Helloween, ve které v této době probíhaly značné personální změny. Uli nahradil předchozího bubeníka Ingo Schwichtenberga, který v té době již prohrával svůj boj s alkoholem, drogami a schizofrenií.

V roce 2001 byl Uli spolu s kytaristou Rolandem Grapowem vyhozen z helloween a společně založil novou skupinu s názvem Masterplan. Tu po dvou studiových albech roku 2006 opustil také a věnuje se svému projektu Beautiful Sin. V roku 2007 vydal s svou novou skupinou Ride the Sky album New Protection.

Povolání: Zpěvák, kytarista
Věk: 48
Datum narození: 17. 01. 1963
Místo narození: Hamburg, Německo
Znamení: Kozoroh
Člen skupin: Helloween Gamma Ray Avantasia Iron Savior

ŽIVOTOPIS

Kai Michael Hansen je německý metalový kytarista a zpěvák.

Svoji hudební kariéru odstartoval v roce 1978 v hudební skupině nazvané Iron Fist se spoluzakladetelem pozdější skupiny Iron Savior Pietem Sielckem. V roce 1984 spolu s Michaelem Weikathem založil skupinu Helloween, ve které hrál na kytaru a zpíval až do příchodu nového zpěváka Michela Kiskeho, který se mikrofonu ujal na albech Keeper of the Seven Keys Part 1 a Keeper of the Seven Keys Part 2. Kai od Helloween odešel v letech 1988-1989 kvůli rozsáhlým tour a koncertům. Poté založil svoji vlastní power metalovou skupinu Gamma Ray. V roce 1997 byl spoluzakladatelem skupiny Iron Savior, ale pak se více zaměřil na Gamma Ray se kterou vydal několik alb a vystupuje po celém světě.

Kai se také účastní mnoha hudebních projektů. Hrál na albech Follow the Blind a Tales From the Twilight World od Blind Guardian. Spolu s HammerFall nahrál cover své skladby I Want Out z dob Helloween. Kai také hrál roli Trpaslíka Regrina v projektu Avantasia (metalová opera), kterou organizuje Tobias Sammet.

V roce 2005 se účastnil tour s mladou německou speed metalovou skupinou Stormwarrior z jeho města - Hamburku jako hlavní zpěvák. Na turné hrál materiály z klasického alba od Helloween "Walls of Jericho", které mělo na Stormwarrior největší

Povolání: Bubeník
Věk: 45
Datum narození: 2. 08. 1965
Místo narození: Londýn, Anglie, Velká Británie
Znamení: Lev
Člen skupin: Helloween Metalium Firewind


ŽIVOTOPIS
Mark Cross je hard rockový a heavy metalový bubeník. Během své kariéry hrál v řadě hudebních skupin. Jeho otec bylAngličan a matka Němka.

Skupiny, ve kterých Mark Cross nyní působí:
Firewind
Winter's Bane
Saracen
God's Army
The Supremacy

Skupiny, ve kterých Mark Cross hrál dříve:
Helloween
Nightfall
Metalium
Ian Gillan Band
Kingdom Come
At Vance

Povolání: Kytarista
Věk: 51
Datum narození: 30. 08. 1959
Místo narození: Hamburg, Německo
Znamení: Panna
Člen skupin: Helloween Masterplan


ŽIVOTOPIS

Roland Grapow je německý kytarista. Dvanáct let hrál v speed metalové skupině Helloween, ze které odešel v roce 2001 po uměleckých i lidských rozepřích s dalším kytaristou Michaelem Weikathem.

Již během působení ve skupině Helloween měl Grapow svůj sólový projekt, skupinu Masterplan, která se po odchodu z Helloween stala jeho hlavní kapelou.

Povolání: Bubeník
Věk: 45
Datum narození: 11. 11. 1965
Místo narození: Německo
Znamení: Štír
Člen skupin: Helloween Accept

ŽIVOTOPIS

Stefan Schwarzmann je německý metalový bubeník, který působil ve skupinách Accept,., Running Wild, Krokus a Helloween.

Povolání: Bubeník
Datum narození: 18. 05. 1965
Datum úmrtí: 8.3.1995
Místo narození: Hamburg, Německo
Místo úmrtí: Německo
Důvod úmrtí Sebevražda(Skok pod projíždějící metro)
Znamení: Býk
Výška: 185 cm
Člen skupin: Helloween Gamma Ray



ŽIVOTOPIS


Ingo Schwichtenberg byl bubeníkem a jedním ze zakládajících členů německé speed metalové skupiny Helloween.

Schwichtenberg byl z kapely vyhozen v roce 1993 během turné k novému albu s názvem Chameleon. Tento krok byl zdůvodněn jeho závislostí na alkoholu a drogách (kokainu a hašiši). Schwinchtenberg také trpěl schizofrenií. Několikrát odmítl léčení a stala se z něj nepoužitelná troska. V roce 1993 byl donucen kapelu opustit.

Paradoxně pomocnou ruku mu nabídl právě Hansen, který měl pro něj místo v Gamma Ray. Podmínkou však bylo, že Ingo půjde na léčení a bude čistý. Neschopen ale ustát své stavy vlivem silné závislosti v roce 1995 spáchal sebevraždu skokem pod přijíždějící metro. Bylo mu děvetadvacet let. Rozpoutala se mediální vlna, že právě Helloween jsou částečně odpovědní za toto tragické úmrtí. Kapela mu věnovala své následující album "The Time Of The Oath".

Úžasnej zpěvák..:)

27. března 2011 v 20:34 Petr Ševčík


Dlouhá cesta.....2011


Casting, Superstar 2009


Vlk